Dříve VELKÉ CHVOJNO A HRADIŠTĚ z doby Keltů (2.000 - 2.500 let staré).

Chvojen stojí na asi 2500 let starém keltském opidu o tvaru nepravidelné elipsy a rozměrech asi 200 x 80 metrů. Na jižním svahu Chvojna se nacházela poměrně velká středověká vesnice. Po ní se dochovaly jen kůlové jamky (na způsob zemljanek, zapuštěné do země a nad zemí, jen střecha s otvorem pro kouř z ohniště).

Chvojen měl také svojí keramiku (asi 17. století). Při vykopávkách probíhajících v letech 1964 až 1972 se zde našly pouze hospodářské předměty, nikdy ne žádná militária.

Směrem západním stála velká kamenná budova o rozměrech asi 10 m x 20 m, kterou obývali tehdejších svobodní pánové, majitelé Chvojna.